Etické otázky na pracovišti v období léta s řešením v podobě posílení sebe-vědomí

Zamysleme se nad zdánlivě příjemným tématem dovolených, které na pracovištích často může nést i určité nepříjemnosti. Z koučovací praxe vychází téma dovolená jako velmi zásadní. Mnozí koučovaní přicházejí s nedorozuměními při domlouvání si termínů dovolených. S jinými probíráme silnou potřebu dovolené, protože jinak hrozí fyzický i psychický kolaps. A s některými si také povídáme, jak se udržet co nejlépe ve fyzické a psychické kondici ještě než nastane problematická situace. Světová zdravotnická organizace WHO nově zařazuje syndrom vyhoření do své databáze CDI. Apeluje na zaměstnance a zaměstnavatele, aby se zabývali prevencí syndromu vyhoření a ukazuje na důležitost řešit vyvstalé situace. Dnešní článek má ambici obohatit čtenáře o poznání sebe sama, získat nové podněty k dalšímu přemýšlení nebo rovnou nalézt akce vedoucí ke změně. Zejména ty jsou pak pro zajištění spokojenějšího života zcela zásadní. Přejděme od teorie k praktickému užívání.

PŘÍKLADY Z PRAXE:

1. Vedoucí pobočky na koučovacím sezení sděluje, jak dává svému týmu svobodu a nezávislost. Ten se ale (díky tomu) stále nemůže domluvit na jednotlivých termínech dovolených. Říká: “Někdo na pobočce být musí a oni to přece vědí?!”
2. Nově příchozí koučovaná se v průběhu sezení svěřuje, že je na koučování poslaná za účelem prevence syndromu vyhoření. Ten jí před pár měsíci postihl a ona byla na osm měsíců vyřazená z provozu. Doslova. Nedošla ani nakoupit, jak byla vyčerpaná.
3. Ředitel firmy při koučování popisuje, jak vzývá přicházející dovolenou, protože konečně bude “jen” s rodinou, dopřeje si zasloužený odpočinek a “vypne” od práce.

Více zde...